Vše o jízdě na koloběžce - praktické zkušenosti

Na začátku výukového bloku (série TV hodin) je nezbytné seznámit děti s náplní hodiny a zdůraznit principy správné a bezpečné jízdy na koloběžce praktickou formou (základní postoj, technika aktivní jízdy, technika pasivní jízdy, brzdění, styl a střídání výměny nohou). Jako dobrý praktický nácvik poslouží ukázka často prováděných chyb.

Pamatujte vždy na zábavnou a motivační formu výuky!

Jak na stojánek

Bezpečné ovládání koloběžky patří k nezbytným podmínkám každého koloběžkáře. A u skupin dětí platí toto pravidlo dvojnásob. Základní je umět koloběžku zaparkovat/odparkovat a vydat se na jízdu.

Jak správně držet řidítka a brzdy

Pro správný fyziologický vývoj je nezbytný správný postoj a správné držení těla. Je potřeba dbát na vhodný úchop řídítek a neopomeňme na dostatečnou vzdálenost prstů od brzdové páky.

Správný postoj na koloběžce

Při správném pohybu zapojujeme většinu svalových skupin. Po odrazu odrazovou nohou posouváme těžiště těla spolu s odrazovou končetinou směrem dozadu a dolů. Paže máme napnuté, nikoliv pokrčené jako u kliků.

Vyrážíme - jak se správně odrážet?

Stojná noha stojí na nášlapu zcela vzadu tak, abychom dosáhli co nejdelšího odrazu.

Zastavujeme - jak správně brzdit?

Při bezpečném brzdění je nezbytné posouvat a držet těžiště těla zcela vzadu.

Střídání nohou na koloběžce

Pravidelné střídání nohou je nezbytné - nedochází k jednostranné zátěži a enormnímu zatěžování stojné nohy. Současně jsou aktivovány obě hemisféry ve stejný okamžik.

Vyjížďka - cvičení

Vhodný je nácvik střídání končetin v zatáčce, např. při jízdě slalomem. Při odrazu v zatáčce dbát na odrazovou vnitřní nohu a stojnou nohu vnější. Jízda by měla obsahovat spoustu krátkých úseků a pasáží, ve kterých jsou prováděna zábavná doplňková cvičení.

Standardní tréninkové fáze:

1. warm-up = zahřívací fáze nebo-li rozcvičení - cílem je připravit tělo na samotnou zátěž a předejít tak možným zraněním: postupné zahřátí svalů, zvýšení tepové frekvence a tělesné teploty

2. hlavní část = vlastní zátěž, nebo-li vlastní jízda na koloběžce a cvičební jednotky prováděné na stanovištích. Místní terén a možnosti využití stanovišť určují vlastní skladbu lekcí. Doporučuje se mít minimálně jedno cvičební stanoviště, optimálně 2 – 3 (při 60-ti minutové lekci), jako např.: místní hřiště, parky, odpočívadla cyklostezek, lavičky, atp. Druhy lekcí: jízda pro úplné začátečníky, fitness jízda včetně prvků intervalových tréninků, jízda/výlet za určitým cílem.

3. zklidňující fáze - je nezbytnou závěrečnou částí všech tréninků. Dochází ke zklidnění, postupnému snížení tepové frekvence a závěrečnému protažení s využití statického strečinku. Smyslem 3. zklidňující fáze je postupné snížení zátěže, tzn. snížení tepové frekvence, snížení intenzity ventilace, zpomalování cirkulace krevního oběhu, zvýšení flexibility svalů, zvětšení kloubního rozsahu, prevence proti křečím či následnému zranění, odstranění únavy a k rychlejší regeneraci svalů.

Při závěrečném strečinku je nezbytné se zaměřit nejen na protahování svalů (v nebolestivém rozsahu), ale také na psychickou rovnováhu a stmelující motivační faktor: je dobré děti v závěrečné fázi pochválit a povzbudit a navnadit na další hodinu TV; např. pozitivně laděný společný týmový „pokřik“ – bylo to supééér!

PROCES UČENÍ JÍZDY NA KOLOBĚŽCE

Bez správně vedeného procesu učení si jízdu na koloběžce žáci osvojí, ale spíše s celou řadou negativních návyků, které jim neumožní si jízdu „prožít“ tak, jak si ji prožijí, když mají dovednost technicky správně zvládnutou.

Budou se totiž pohybovat někde mezi první a druhou fází motorického učení. Jak se to v praxi projevuje, v jaké situaci žáci jsou?

Víme, že existují tři (v podstatě čtyři, ale ta čtvrtá nás ve škole nezajímá) fáze motorického učení:

1. Generalizace – žák do učení se pohybu zapojuje velké množství svalů, tedy i těch, které k jeho zvládnutí nepotřebuje. Pohyb je tedy pro něho náročný, únavný, neestetický. Důsledkem je velké zapojení centrálního nervového systému.
2. Diferenciace – žák v procesu učení postoupil, již pochopil, že může diferencovat, které svalové skupiny jsou k realizaci dovednosti potřebné. Pohyb se stává plynulejším a méně fyzicky náročným. Zapojení centrálního nervového systému můžeme charakterizovat jako „střední intenzita“.
3. Automatizace – žák v procesu učení dosáhl úrovně, kdy ke zvládnutí dovednosti používá jen potřebné svalové skupiny, zapojení centrálního nervového systému je optimální, pohyb je účelný, náročnost je relativně nízká, jeho estetická úroveň „vysoká“.

Rada: pozorováním poznáte úroveň pohybového projevu žáka (křečovitost, strnulost, velké úsilí, rychlý nástup psychické únavy – ztráta koncentrace a zájmu o činnost, plynulost provedení, nedostatečné ovládání koloběžky, radost z jízdy, potřeba setrvání v činnosti, atd.). Na základě zjištění potom můžete individuálně upravit obsah výuky. Třeba jen ukázat a vysvětlit žákovi správnou TECHNIKU JÍZDY.

A nakonec ještě pár rad od zástupců společnosti KOSTKA - kolobka, s. r. o.:

• Věnujte velkou pozornost ovládání koloběžky (brzdění, zatáčení, jízdě přes nerovnosti, jízdě ze svahu, atd.).
• Na vhodném místě (třeba školním dvoře) postavte dětem cvičnou dráhu, kde si ovládání koloběžky rychle osvojí.
• Věnujte velkou pozornost zásadám jízdy ve skupině a jejich dodržování.
• Když můžete, udělejte více skupin podle možností žáků. Zapojte do vyjížděk rodiče, které mají chuť spolupracovat a které si „zaškolíte“.
• Věnujte pozornost žákům otylým. Když se jim bude koloběžka „líbit“ a budou mít možnost jezdit pravidelně i ve volném čase (ideálně s rodiči), je to cesta ke snížení jejich nadváhy. Toto již praktikují i některé lázně, které jsou na otylé děti zaměřeny.
• Nebojte se delší jízdy, ale žáky na její zvládnutí připravte.
• Při časově delší vyjížďce střídejte aktivity. Monotónnost jízdy může vést k psychické únavě a následně k únavě fyzické a ztrátě zájmu o jízdu. Stačí zastavit na vhodném místě, sehrát několik pohybových či jiných her, změnit atmosféru.
• Jezděte s dětmi! Vytvořte pozitivní atmosféru a smějte se s nimi!
• Při učení dovednosti nespěchejte! Rychle, rychle může vést k vzniku špatného pohybového návyku.

Uvidíte, že jízda na koloběžce bude děti bavit. Současně ale víte, že dlouhá, jednotvárná činnost děti psychicky unaví a to se projeví v jejich zájmu o jízdu. Proto zastavte na vhodném místě a sehrajte si nějakou hru nebo doplňkovou aktivitu.

A NEZAPOMEŇTE, ŽE HRÁT SI MOHOU I UČITELÉ!
TAK TO UDĚLEJTE A UVIDÍTE, JAK VAŠE DĚTI BUDOU NADŠENÉ!

» Zpět «